Na Vítězném náměstí v Praze je k vidění výstava o důležitém válečném roce 1944 (2024)

Autor: Jiří Reichl, VHÚ

Československá zahraniční armáda v roce 1944. Tak se jmenuje nová výstava před Generálním štábem Armády ČR na Vítězném náměstí, která byla slavnostně zahájena ve čtvrtek 16. května. Pracovníci Vojenského historického ústavu Praha na 22 panelech přehledně rozebírají jednotlivá bojiště roku 1944 s důrazem na zapojení čs. armády a zabývají se také situací na území Protektorátu Čechy a Morava. Na vernisáži výstavy promluvili první náměstek ministryně obrany František Šulc a velitel Velitelství pro operace generálmajor Václav Vlček.

Dunkerque, operace OVERLORD, boje na Apeninském poloostrově, boje na východní frontě, Slovenské národní povstání, Československá samostatná obrněná brigáda, 1. československý armádní sbor v SSSR, Východokarpatská operace a v neposlední řadě situace v Protektorátu Čechy a Morava. Pro někoho možná také překvapivě působení československých vojáků ve válce v Tichom*oří a na východě Asie. To všechno jsou témata, kterározebírá další panelová výstava před Generálním štábem Armády ČRs názvem “Československá zahraniční armáda v roce 1944“. Připravili ji historikové Vojenského historického ústavu Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl, kteří mají za sebou řadu úspěšných spoluprací. Posledníbyla výstava „1943 / Československá armáda na východní frontě“. Právě otevřená výstava bude před Generálním štábem armády k vidění do 25. června. Poté ji nahradí výstava “Armáda a všesokolské slety“.

„Rok 1944 byl v tomto ohledu přelomový, neboť odstartoval osvobozování celého evropského kontinentu. Kýžené svobody se dočkali obyvatelé Francie, Belgie, Nizozemí či na Balkáně. Ale zásadní kroky k obnovení nezávislosti učinili také Čechoslováci. Tato výstava však ukazuje, že naše stopy najdeme téměř na všech dalších bojištích, kde se sváděl boj o osud Evropy. Českoslovenští letci RAF podporovali invazi do Normandie a zasahovali proti ponorkám nad Atlantickým oceánem, Československá samostatná brigáda zahájila obléhání přístavu Dunkerque, naši vlastenci se zapojili do partyzánského boje v Itálii, Jugoslávii a na Slovensku. A druhý dech i díky našim výsadkářům chytl domácí odboj,“ řekl při zahájení výstavy první náměstek ministryně obrany František Šulc.

„Tato fakta jednoznačně dokládají, že jsme nikdy nebyli národem zbabělců, jak se nám někteří rádoby vlastenci snaží namluvit. Naopak, Češi opakovaně v dějinách prokázali svou odvahu a touhu po svobodě. Na své předky můžeme být právem hrdí a musíme udělat maximum, abychom v jejich odkaze pokračovali. Proto je potřeba o naší historii hovořit a předávat toto povědomí především nejmladší generaci,“ dodal Šulc.

Velitel Velitelství pro operace generálmajor Václav Vlček poděkoval pracovníkům Vojenského historického ústavu Praha za to, že svou prací připomínají jména hrdinů, kteří bojovali za naši svobodu. „V roce 1944 to byli František Fajtl, Antonín Sochor, Vilém Sachr, Tomáš Sedláček a tisíce dalších Čechoslováků. Po vylodění spojenců v Normandii bojovali u francouzského Dunkerque. Na východní frontě se probíjeli přes Karpaty, aby začali osvobozovat vlastní zemi. Stranou nestáli ani jinde. Na Slovensku vytvořili povstaleckou armádu, v Jugoslávii, Itálii nebo Řecku byli součástí partyzánského hnutí. Zdecimovaný domácí odboj zvedal hlavu, aby zahájil přípravy k otevřenému vystoupení proti okupantům,“ řekl s tím, že podobnými počiny jsou jména hrdinů navracena do života. „Je to naše velká odpovědnost a projev úcty a respektu k nim,“ dodal.

Jindřich Marek, jeden ze spoluautorů výstavy, ve své řeči vyzdvihl oběti Volyňských Čechů, kteří desítky let žili mimo svoji původní vlast, ale přesto neváhali v krvavých bojích Karpatech bojovat po boku Čechoslováků a projevili obrovské vlastenectví. „Hrdiny nenacházíme jen v domácím odboji, v uniformách československé zahraniční armády, ale i třeba mezi partyzány, například v Řecku, Itálii a Jugoslávii," řekl historik Vojenského historického ústavu Praha.

Vytisknout| Doporučit e-mailem|Sdílet na:

Jednou větou

12.1.2024 • Ve věku 100 let zemřel 6. ledna veterán druhé světové války Vladimír Hrozný. Na východní frontě bojoval v řadách Rudé armády už od roku 1942 a podílel se mj. na osvobození Prahy. Svá poslední léta prožil v Brně.

Více

Související články

Letecké muzeum Kbely zahájilo v sobotu už 56. sezonu

Navštivte výstavu před Generální štábem AČR mapující historii 75 let NATO a naše 25leté členství v Alianci

V Armádním muzeu byla pokřtěna kniha rozhlasových komentářů generála Františka Moravce

Kniha o generálu Syrovém, jež má přispět k jeho morální rehabilitaci, byla pokřtěna v Armádním muzeu Žižkov

Vojenský historický ústav získal cenu Patrimonium pro futuro 2023

V Armádním muzeu Žižkov se sešli příslušníci 7. polní nemocnice. Dvacet let od nasazení v Basře

VHÚ Praha láká na novou výstavu o čs. armádě na východní frontě, nabídne i dioráma z bojů u Sokolova

Koncert ke Dni válečných veteránů uctil roli Francie při budování čs. armády

Vyšla monografie o Vzdušných silách Armády ČR